Krémová květáková polévka

Je tu čas krémových polévek. Všude vykukují dýně, ale já jsem dostala chuť na květákovou.

A tak jsem dneska připravila pečenou květákovou polévku.

Budeme potřebovat:

Jeden menší květák, jednu velkou cibuli, 2-3 brambory a palici česneku

1-1,25 litru zeleninového vývaru 1 šlehačku pepř, sůl, citrónovou šťávu, trochu olivového oleje.

Květák rozebereme na růžičky, cibuli nakrájíme na měsíčky a brambory na kousky. Z česneku odřízneme vršek. Všechno rozložíme na plech, pokapeme olivovým olejem a dáme péct na 190 stupňů asi 45 minut než začnou zlátnout na zelenině špičky a česnek je měkký.

Mezitím si připravíme zeleninový vývar, pokud se nám nechce nebo nemáme stačí z kostky 😉

Do vroucího vývaru nasypeme pečenou zeleninu a rozmixujeme do hladka.

Zjemníme smetanou, opepříme, případně dosolíme a dochutíme citrónovou šťávou a ještě pět minut mírně provaříme.

Rozdělíme na talíře, posypeme čerstvou petrželkou a můžeme zakápnout olivovým olejem.

Podáváme s opečeným pečivem.

Podzim postoupil a ráno nám začalo přituhovat.

Začal čas krmení ptáků a že jsou zase při chuti 😁

Přeji vám pohodový zbytek víkendu a děkuji za vaše zastavení

💛💛💛

Pohorská Ves, Doppler a Jelení Vyhlídka

 Nedá se nic dělat, ale teď to tu trochu zahltím typy na výlety. Z vlastní zkušenosti vím, že naplánovat pár dnů tak abychom nemuseli komplikovaně přejíždět desítky kilometrů od místa k místu není žádná sranda a protože jsme toho za tři dny chtěli stihnout opravdu hodně, tak jsem si vzala na pomoc pár výletních webů, mapy cz. a umělou inteligenci a myslím, že se mi těch pár dnů v Novohradských horách naplánovat povedlo.

Tak třeba se někomu budou moje tipy hodit.

Takže jako první cíl bylo Pohoří a Kamenec, netušili jsme jak bude cesta náročná a tak jsem ubytování domluvila až na večer abychom nemuseli nikde chvátat.

První výšlap jsme zvládli v téměř rekordním čase a co s načatým odpolednem?

Přes Pohorskou Ves jsme se vraceli z Pohoří směrem k ubytování a tak jsme tu zastavili a trochu se porozhlédli. Typická malebná horská vesnička, v pátek odpoledne nikde ani noha.

A popojedeme dál pár kilometrů do vesnice Bělá a odtud si jdeme vyšlápnout ještě jeden asi osmi kilometrový okruh přes kopec Doppler, z jeho úpatí máme slíbena konečně i ta panorámata 😀

Stoupání je prudší než na Kamenec, ale zvládáme to s lehkým zadýcháním a jako odměnu máme občas mezi stromy pohled do dálky

Samota Mášovna

A pořád do kopce

Jsme na vrcholu a začínáme scházet a těšíme se na ta panorámata 😀

Další Boží muka, jsou tu všude a jsou děsně fotogenický 😀

Sluníčko se kloní k západu a my pomalu míříme k cíli dnešního putování a popojedeme poslední dva kilometry k penzionu Jelení Vyhlídka. Tady na úplném konci světa nás jako jediné dnešní hosty čeká pan majitel ve vyhřáté restauraci. Po večeři se ještě jdeme projít a v absolutní tmě posloucháme troubení jelenů...

V nohách máme 23 km, dobře se spalo a před námi jsou ještě dva dny a těch cílů 😄

Přeji vám prima víkend a děkuji za vaše zastavení

💛💛💛

Z Pohoří na Šumavě přes Kamenec a Rakousko zpět do Pohoří

 Uplynulý víkend jsme strávili v Novohradských horách a bylo to ták krásné. 

Víkend jsme si o den prodloužili a vyrazili už v pátek časně ráno směr Pohoří na Šumavě.

Naplánovali jsme si asi dvanáctikilometrovou tůru z Pohoří na Šumavě přes nejvyšší kopec české strany Novohradských hor Kamenec a po státní hranici zpět do Pohoří.

Ve stínu je ještě námraza, ale sluníčko se snaží a my vyrážíme od zříceného kostela z Pohoří směr Kamenec

Pohled zpět k Pohoří

Rašeliniště

Opravdu velký památný zerav

A jsme na Kamenci. Nečekejte vyhlídky do krajiny, tady obdivujete skalní útvary

Strážce poutníků

A už scházíme směrem k hranici, po cestě míjíme hraniční kameny

Boží muka, v oblasti byly osady Pavlína a Šance, které byly po válce srovnány se zemí

A už jsme na rakouské straně, trojmezní hraniční kámen z roku 1661 v oblasti trojmezí Čech, Horního a Dolního Rakouska

Kolem hranice jsou v Rakousku rozseté samoty

Cestou jsme míjeli několik pramenů a studánek, všechny byly vyschlé

A už se blížíme zpět k hranici, kaplička na kopci je jenom několik desítek metrů od hraničního přechodu

Hraniční přechod pro pěší, ale my jsme tu potkali i kamion 😆

Jsme doma, ještě se podíváme k taktéž vyschlému českému pramenu Lužnice a pak už nám zbývá asi kilometr zpět do Pohoří

 

Stromy se sice krásně vybarvují, ale to sucho je zničující

A už se blížíme k Pohoří, vidíme věžičku kostela a domy, které pomalu přibývají. 

Kostel Panny Marie Dobré rady, který sice přežil válku i vysídlení, ale nakonec se v roce 1991 z velké části zřítil a stal se symbolem Pohoří na Šumavě

Vím, je to dneska dlouhé, ale dlouhé bylo i naše putování a na konci bych vůbec neřekla, že mám v nohách víc než dvanáct kilometrů. Tak co, líbil by se vám taky takový výšlap? Jestli ano, tak neváhejte stojí to za to 😊